Živá zvířátka k adopci

Tak už i já jsem se konečně probojovala, prokousala vším a skoro rozmrzla(moc ne, jsem pořád venku) k tomu, abych PODĚKOVALA, bylo to dost náročné a opravdu jsem si dlouho takto nezaběhala a ještě navíc v blátě a po polích jen tak v lednu. Ale stálo to za to, jako vždy, když prostě musíte a víte, že nejde polevit, protože jde o život, protože, když víte kde JE, je šance. Když se po pesanovi slehne zem (jako po Míšovi na Lesné), jste v pasti a této šance, která je, je třeba využít.

..když se na NĚHO každý den dívám a vidím ty jeho malé krůčky k tomu, jak postupně začíná chápat, že už bude dobře, jak nesměle začíná vrtět ocasem a v očích se začíná objevovat místo strachu radost a nadšení z každé misky se žrádlem (denně jich má šest ,jak štěně), tak vás to nabíjí…

Chci Vám všem strašně moc PODĚKOVAT ...každému zvlášť to bohužel nezvládnu a ani Vás všechny neznám, ale vím, že je Vás neskutečné množství ..první zpráva cca 28.12. Vyškov tolik lidí hlásilo a monitorovalo- poděkování patří Vám všem Vyškovákům, i když jsem doufala, že se to ve Vyškově povede a že to bude v poho, když se ví, kde je, že to bude druhý den, nebylo. Beruna se nedal a rozhodl se jít mimo město DĚKUJI těm, co sdíleli, psali, kde ho zrovna viděli,(Reny Herzog a další vyráželi na hlášená místa okolí Vyškova) DĚKUJI všem, co spěchali do práce a zpomalili, aby ho možná někde zahlédli a pomohli. Beruna se přesunul k nám-možná kvůli klidu-jasné bylo jen to, že se silnicím (dálnici) snaží vyhnout a že přes uzel u Holubic se mu nechce. Čtvrtek byl vlažný, ale v pátek už se do toho hned ráno v 9h opřelo pár lidí, nezávisle na sobě (tuším i s dronem, Jana Sommerová), ale neznám -VELKÉ PODĚKOVÁNÍ, od 9h hledání kde se pohybuje a jestli tu ještě vůbec je. V 10 jsem vyjela i já (prvně zajistit,nakrmit pesany, pak zábava :-)), viditelnost byla naprosto úžasná na všechny strany-Děkuji Karolíně Volné, kterou jsem měla na messengeru a hlásila zprávy ze skupiny, ale bylo to jen o kroužení po okolí(Kovalovice, Vítovice, Sivice,Habrovany,Šumice,Velešovice,Nemojany,Vyškov). Děkuji Lucianě Minaříkové, že i když nemá teď zdravotně ok období, tak online hlásila pohyb jen se Beruna někde objevil a to jen proto, že přesně uchopila, co v tu chvíli nikdo jiný (máme natrénováno) je důležité,aby někdo monitoroval zprávy od lidí, kde ho kdo vidí, když řídíte, nebo běháte po poli, nemáte čas sledovat skupinu a fb a naskakující příspěvky. Než se objevil, tak to chvíli trvalo, neskutečně km, neskutečně bláta, neskutečně mrtvých zvířat, včetně srny v poli, asi 200m od silnice. DĚKUJI MOC VŠEM , co se najednou objevili všude kolem po silnicích a polích a Berunu naháněli v koridoru cca 8km mezi Pozořice, Kovalovice, Viničné Šumice, všem se kterými jsme na sebe hulákali přes pole tam a zpět Martě Suchánkové, která nezaváhala a mimo jiné měla top nápad s koněm, před tím se mnou běhala po poli a pak korigovala pejskaře, kteří přijeli pomoci, Kateřině Bertier, která okamžitě vyslala Markétu Kelblovou na koni, abychom ho lépe nahnali-uhnali-protože jiná možnost prostě na tomto prostoru nebyla. Děkuju Andulce Šafářové, se kterou jsme se sice nepotkaly, ale byly obě od Beruny z každé strany kousek a na telefonu :-)), ale bylo jasné, že ho prostě po svých neuženem-proto následně ten kůň. Chci poděkovat paní, kterou jsem potkala jako první v poledne za starou poštou a dala si tu práci a šlapala ten šílený kopec a ne jednou, kvůli hledání(já sice také, ale o krapet později), bylo vás tolik, že to jsem snad u hledání žádného pesana neviděla. Děkuju všem,kteří, telefonovali, psali zprávy, nabízeli jakoukoliv pomoc nebo běhali po poli.. DĚKUJU Lukášovi Pokladníkovi, který se do toho opřel s takovou vervou, že skákal po poli jak srnka, kdy my starší odpo už funěli. V 17 jsem to musela zapíchnout a jít vše pokrmit a vyvenčit, ale kol 20 jsme s Martou opět vyrazily směr stoh(tyč,síť,rukavice), kde jsme tušily, že je a kolem, kterého se celý den motal. Kopec,bláto zima-vyplašily jsme ho, utekl na Holubickou, kde ho hlásil pan Čonka, Lukáš doběhl, ale Beruna nebyl, vrátily jsme se zpět já zajela pro Lukáše, aby nemusel pěšky blátem a jeli jsme ke druhému stohu, kde hlídkovali ostatní a kde se pak ukázalo, že žijí kočeny, které hbitě kradli maso. 23h doma zmrzlá, Děkujuu všem mladým u stohu, že jim nebyl jedno, museli být zmrzlí-hlavně slečna v né moc top obuvi . Lukáš hned ráno volal, že ho honí po poli, ale že to zvládne, že mají čtyřkolku, Děkuji pánovi se čtyřkolkou(nechtěla bych jí umývat), jak se mě ulevilo,když přišla zpráva, že ho mají,že je živý a že tam nemusím(příjem starého pejska)-no musela jsem a letěla hned,drapla tyč, košíky, rukavice, Beruna byl sice zlomený,uhnaný, unavený, zmrzlý, ale nedal se-tvrďák, tak jsem letěla(moc neletěla-funěla,pršelo a tuny bláta), třepal se zimou a byl odevzdany-ikdyž kousavec, tak na tyč a šly jsme se pomalu přiblížit ke Staré poště, chudina taky sotva tahal v tom blátě nohy, i on měl co dělat po tom všem, silnic se ale bál. Lukáš zavolal veterináře na uspání, já donesla deky, vodu, čtečku čipů. Děkuji Laďce Přibylové, že mě hodila mezitím k autu a byla tu. Beruna se uspal a jevil se jako kamarád, kam s ním? Na vet nikam-kousavec, záchyty nevytápěný nepřipadali v úvahu a nalezenec nemůže do spolku z ulice, takže přestěhovat pesana z výběhu a Beruna ke mně, do vytápěné boudy s výběhem. A je tu a ...a já mám lásku-molos-výzva. Děkuju Martě, že mě dělá záda, když čistím výběh. Lukáš tu byl druhý den, ale Beruna nebyl vstřícný a nebyl příjemný….bude to dlouhá cesta o důvěře a hromadě žrádla , ale myslím, že Beruna ví, že ho lovil a to se bojím, že mu neodpustí .

Nicméně Vám všem patří teď ten jeho snad pomalu začínající vděk a začínající důvěra v jeho očích v nás lidi a všichni jste přispěli k jeho budoucímu životu a zachránili ho .Je to nádherny pes a já Vám za tu snahu, sounáležitost a ochotu pomoci MOC,STRASNĚ MOC DĚKUJU.Jste všichni borci a on díky Vám vyhrál novou šanci na život, pokud mě nesežere….